Europoslanci si všimli zajímavé věci – lidé nevěří zahraničním e-shopům. A tudíž v nich nenakupují. Tuto důvěru je tedy třeba posílit, myslí si europoslanci. A proto vymysleli, co také jiného, další regulaci. I přesto, že sami vědí, že problém není v neexistující legislativě, chránící spotřebitele, ale v účinnosti jejího vymáhání.
Díky této nové regulaci budou moci národní úřady žádat registrátory domén o informace nezbytné pro identifikaci nepoctivých obchodníků nebo provádět zkušební nákupy i v utajení. Jsem ohromen, jak klíčové pravomoci jsou tím národním úřadům svěřeny. Znáte https://www.nic.cz/whois? Nebo mezinárodní https://www.whois.com/whois/? Zajímalo by mě, jaká další data, kromě jména (registrující společnosti i osoby), adresy, telefonu a e-mailu, které jsou zde zcela zdarma a na pár kliknutí veřejně dostupné, asi ještě registrátoři mohou poskytnout… A nákup v utajení? Přes internet? Nepamatuji si, že by po mě při nákupu v e-shopu někdy chtěli občanku.
Nová právní úprava také umožní národním úřadům vydat varování, pokud usoudí, že zjištěné porušení předpisů o ochraně spotřebitele by se mohlo dotknout jiných členských zemí. Zajímalo by mě, kdo to bude posuzovat – vždyť už z povahy internetu je to jistota pro každou zde vystavenou webovou stránku.
Úřady budou moci v případě nutnosti nařídit zrušení digitálního obsahu. Národní orgány budou také moci ukládat nepoctivým prodejcům pokuty a požadovat od obchodníka závazek, že poškozeným spotřebitelům poskytne odpovídající nápravu. Zde bude asi hodně záležet na tom, jakým způsobem se ta jejich nepoctivost projeví. Ve chvíli, kdy někomu nedodají jím zaplacené zboží, nebo mu dodají něco jiného (levnějšího), či nefunkčního, se zcela jistě bude jednat o podvod (pakliže to v součtu i s ostatními podobnými případy přesáhne částku 5.000 Kč) – a v takovém případě tu už máme trestní zákoník. Je velmi pravděpodobné, že podobným způsobem k tomuto problému budou přistupovat i trestní zákoníky jiných států; jen ta hranice možná bude někde jinde. Zkrátka a dobře, nová regulace jen reguluje něco, co už je zregulováno. To samé platí pro reklamace.
Tuto legislativu tedy považuji v principu za zbytečnou, až nebezpečnou, podporující morální hazard. Když se chystám něco nakoupit na internetu, vždy se dívám na reference ostatních nakupujících. Nenakupuji v neznámém internetovém obchodě, ale v již ověřeném. Podobný postup doporučuji všem – spoléhat se na to, že stát mi pomůže se domoci mých práv, je nezodpovědné. Navíc to nepovede ke kýženému výsledku. Já budu podveden, podvodník (možná) potrestán. Ale jediný, kdo se bude smát, bude stát, který shrábne pokutu. A nejen tu, i další práva, jak zasahovat do našich životů…
Žádné komentáře:
Okomentovat
Dobrý den, děkuji za Váš komentář. Odpovím na něj co nejdříve.